I přes pouze základní informace, které Facebook o chystané vlastní měně zveřejnil, je už nyní jasné, že se píše příběh zcela odlišný od současných kryptoměn. Bitcoin nese rizika odmítavých stanovisek regulátorů finančních trhů, proto není takovou hrozbou pro národní měny. Tato zákonem preferovaná, respektive vynucovaná platidla teď ovšem dostávají silný důvod pro strach o svoji budoucnost, stejně jako centrální bankéři a finančníci. Podobný krok před nedávnem, ale podstatně ostýchavěji, podnikl technologický gigant Apple, když přivedl na svět svoji kreditní kartu ve spolupráci s Goldman Sachs. Oproti ambicím Facebooku je tento počin pouhou hrou na globální platební systém.

Facebook tento týden totiž oznámil plán na uvedení nové kryptoměny nazvané Libra a podnikl tak další, ze strategického pohledu zásadní krok ve svém úsilí ovládnout globální komunikaci a byznys, a vytvořit tak novou platformu, která si nijak nezadá s Římskou říší, na kterou měna svým názvem odkazuje.

Plán na emisi vlastní měny FB podpořili velcí giganti finančního a technologického průmyslu; společnosti jako jsou Visa, Spotify, eBay, PayPal a Uber – a zejména, což je stěžejní, připravená loajální uživatelská základna 2 miliard lidí po celém světě. Tyto atributy vytváří zcela unikátní situaci, protože Facebook nalezl způsob a nástroj k tomu, aby tlačil vlády a centrální banky ke spolupráci s FB na vytvoření nového globálního trhu a finančního systému.

Mark Zuckerberg se tímto krokem snaží dát své společnosti, v globálním měřítku, ještě větší politický vliv, nebo možná moc, a to i přes zřejmé potenciální nebezpečí pro společnost jako celek. V určitém smyslu se tak denominuje do role vůdce virtuálního národa, který mimochodem představuje větší populační sílu, s vyšším HDP per capita, než USA a EU, dokonce větší, minimálně na populační úrovni, než Čína a polovina Indie, jakési Atlantidy, která bude obydlená uživateli Facebooku, poháněná samostatnou ekonomikou a vedená generálním ředitelem – samotným Zuckerbergem, který není nikomu odpovědný, ani svým akcionářům.

Technologické společnosti dlouho čekaly na globální měnu, která by byla imanentní internetovým operacím a pohybům aktiv na síti. Taková to směnná a platební jednotka by umožnila společnostem, jako je Facebook a Twitter, přivést na své platformy více uživatelů a vybírat peníze od firem, které se chtějí do nového systému zapojit. V neposlední řadě by to umožnilo podstatně snížit náklady na využití finančních služeb – poplatky za transfery, směnné kurzy atd. Tento sektor má hodnotu bilionů dolarů, je nesmírně ziskový, a přesto, nebo spíš právě proto se snaží realizovat vlastní digitální měnu.

Technické detaily, které Facebook zveřejnil, jsou víceméně na základní, informativní úrovni, ale zdá se, že Libra se nesnaží konkurovat Bitcoinu ani jiným krypto-měnám. Facebook se spíše snaží nahradit stávající globální finanční systém zcela novým nastavením, v jehož středu bude stát Libra.

Facebook má bez diskuse technologické možnosti, globální sílu, dokonce i politickou, na to, aby se pokus svůj ambiciózní plán ralizovat a nebude mu činit větší problémy překonat námitky a zamítavá stanoviska ustrašených finančníků, centrálních bankéřů, kteří se začnou bát o svá křesla, ani vlád. To vše by ale samo o sobě nestačilo, aby penetroval globální finanční systém. K takovému kroku potřebuje součinnost uživatelů – to je jediná relevantní síla, která může poměry a pravidla globálního finančního systému změnit.

Zrychlení globální transakční směny

Určitě existuje potřeba hladších, rychlejších a levnějších způsobů, jak posílat peníze, zejména v transkontinentálním měřítku, a poskytovat přístup k finančním službám mnoha lidem, kteří nemají formální bankovní účty. Libra má výrazný potenciál tento stav změnit. To však nic neříká o bezpečnosti či nebezpečnosti – individuální, i globální – jakou bude tato měna představovat.

Libra je navržena jako forma elektronických peněz spojených s mnoha národními měnami. To vyvolalo obavy, že by Libra mohla být uznána za suverénní měnu, přičemž Facebook bude „stínovou bankou“, která by mohla konkurovat centrálním bankám zemí celého světa. Emisní funkci již bez diskuse má a s počtem potenciálních uživatelů by se její kapitalizace v poměru k objemu transakcí zanedlouho mohla pohybovat na úrovni EUR, nebo dokonce USD.

Facebook, přesto, že Libra ještě nespatřila světlo světa, předpokládal tvrdý postoj regulátora a aby se vyhnul nařčení z manipulace trhem a obcházení regulačních pravidel, vyčlenil Libru do dceřiné společnosti, která by měla tuto kryptoměnu zajišťovat.

Je pravděpodobné, že pro ochranu stávajícího finančního systému před poškozením, pokud se Libra stane populárnější než národní měny, bude zapotřebí zcela nový soubor finančních pravidel a předpisů. Vlády musejí přinejmenším postupovat pomalu a opatrně, pokud mohou nové finanční produkty implikovat systémová rizika.

Ochrana globálního finančního systému

Finanční předpisy se postupem času vyvinuly, aby podpořily důvěru mezi neznámými stranami a chránily zákazníky před podvodníky – nebo by tak tomu mělo alespoň být. Existují také pravidla, která pomáhají vládám předcházet a odhalovat transakce, které podporují trestnou činnost a terorismus. To neznamená, že všechny platby a nákupy by měly být svázány se známým subjektem, ať již jede o platby online nebo v reálném životě. Hotovost a anonymita jsou také občanským právem a jsou klíčem k ochraně soukromí a osobních svobod.

Vzhledem k tomu, že nové digitální finanční služby, metody elektronických plateb a měn se vyvíjejí a stávají se populárními, hlasy napříč bankovním establishmentem opakují, o to silněji po uvedení FB Libry, že by těmto nástrojům nemělo být dovoleno podkopávat dlouhodobé systémy finanční bezpečnosti, a to ani ve jménu hladších, levnějších transakcí. A Jde nejen o velkoobjemové transakce. Facebook ukázal, že i malé množství peněz může nakupovat mikrotargetové reklamy s mocí ovlivnit veřejné mínění a výsledky voleb v USA a na celém světě.

Facebook má dlouhou historii pochybných obchodních modelů a praktik stran nakládání se soukromím uživatelů – jejich daty, apod. Veřejnost a její zástupci ve vládě – včetně volených úředníků, finančních regulačních orgánů a orgánů centrálních bank – by měli pečlivě kontrolovat všechny aspekty Libry; otázkou je, zdali je to ještě, v současném stavu věci možné.

Tento problém je obzvláště naléhavý, protože Facebook má také dlouhou historii v uvádění produktů a služeb na trh, jako jsou politické reklamy a živě streamované video, aniž by plně zvážil jejich potenciál poškodit demokracii a společnost jako celek.

Pokud vstup Facebooku do finančního sektoru není přímo hrozbou pro společnost, je to minimálně varování pro finanční trh, centrální banky a vlády. Vedle rostoucího vlivu „nestabilních“ politických stran je tu potenciální riziko, které našlapuje potichu a po špičkách – Facebook mimo pozornost médií a regulačních orgánů otevřel obě fronty – politickou i monetární, jejich spojení a synergie by pak z FB mohlo vytvořit skutečného leadera, který bez nutnosti zodpovídat se voličům, nebo vyšším autoritám bude vytvářet vlastní pravidla. Pro světové vůdce může být těžké pochopit, že se jedná o mimořádnou situaci, protože nevidí virtuální síly, které by se proti nim postavily.

Pro vývoj Libry bude klíčové, zda bude fungovat jako anonymní hotovost, nebo spíše jako sledovatelná transakce kreditní kartou. Facebook má technologii blockchain a šifrování, aby vytvořil anonymní digitální hotovostní systém nebo soukromou digitální měnu, která dosud nebyla vytvořena. Anonymita by zvýšila rizika zneužití, jako je praní špinavých peněz.

Facebook je na cestě k dotvoření internetového státu. Bude mít svoji centrální banku, svoje platidlo, své věrné… Možná že otevřel novou etapu vývoje lidstva – – posun od vlád volených ve více méně svobodných volbách k jakési korporátní hegemonii digitálních společností.

Michal Dvořák, Tradecentrum