Zatímco Evropská unie zaznamenala v lednu inflaci na úrovni 5,6 %, Chorvatsko se s růstem cen ocitlo těsně pod průměrem. S 5,5% inflací dosáhlo nejnižší úrovně růstu cen ve východní Evropě. To samé platí i při porovnávání se státy mimo eurozónu kromě Dánska, jehož národní měna je ale navázaná na kurz eura (ERM II). Chorvatsko tak i po této stránce ukazuje připravenost přijmout euro již 1. ledna 2023, a to při kurzu 7,53 HRK za euro. Dá se říci, že právě očekávané přijetí eura má pozitivní roli při udržování inflace okolo průměru celé EU.

Inflace v Chorvatsku pod průměrem

Růst spotřebitelských cen v Chorvatsku se v prosinci 2021 zvýšil na 5,5 % z listopadových 4,8 %, a to hlavně z důvodu rostoucích cen potravin. Podobně jako v celé EU, ceny potravin spolu s vyššími cenami energií ovlivňují celkovou úroveň inflace nejvíce.

Rada Chorvatské národní banky se sešla v polovině ledna i kvůli tomu, aby zhodnotila současný hospodářský a finanční vývoj a zvážila makroekonomická i finanční rizika plánovaného vstupu do eurozóny.

Zajímavostí bylo zveřejnění průzkumu spotřebitelské důvěry, který na vzorku 1000 respondentů každý měsíc nabízí informace o subjektivním hodnocení růstu cen v předcházejících 12 měsících, tzv. vnímané inflaci.

Obrázek 1: Vnímaná a reálná inflace (vlevo) a zkreslené vnímání inflace (vpravo). (Zdroj: hnb.hr)

Jak ukazují výsledky, i Chorvati jsou mimořádně citliví na rostoucí inflaci. Když je růst prudší, vnímaná inflace roste několikanásobně. Je ale třeba si uvědomit, že tato zjištění vycházejí z průměrného pocitu inflace u všech respondentů, což se může výrazně lišit od individuálního vnímání. Hlubší analýza údajů ukázala, že vnímání inflace se kromě jiného liší v závislosti na příjmu respondentů. Současné výsledky průzkumu každopádně ukazují, že typická domácnost pociťuje poměrně výrazný nárůst životních nákladů.

Chorvatsko je na tom hospodářsky lépe než většina EU

Evropská komise nedávno zveřejnila své zimní hospodářské prognózy, ve kterých uvedla, že chorvatská ekonomika vloni dokončila úplné oživení ve tvaru písmena V a již překonala úroveň před krizí v roce 2019. Pro porovnání, v případě Slovenska by měl této moment nastat až někdy v červnu tohoto roku.

Očekává se, že HDP Chorvatska vykáže za rok 2021 růst o 10,5 % po poklesu o 8,1 % v roce 2020. Irsko s mírou růstu 13,7 % je jediným členem EU, jehož HDP by měl za rok 2021 růst rychleji než chorvatský. To jsou lepší výsledky, než se očekávalo: ještě v listopadu předpovídala Komise růst 8,1% růst HDP Chorvatska za rok 2021.

Co Chorvaty ale trápí, je rostoucí nezaměstnanost. Ta v lednu stoupla na 7,8 % ze 7,4 % v prosinci 2021. Podle statistického úřadu bylo v prosinci na úřadech práce v Chorvatsku evidováno 130 993 nezaměstnaných osob, což je meziměsíčně o 4,2 % více. Meziroční vývoj ale ukazuje výrazný posun k lepšímu za posledních 12 měsíců, protože v lednu 2021 bylo v evidenci o 20,8 % více lidí.

Chorvatsko v eurozóně už od příštího roku?

Chorvatský parlament bude pravděpodobně v dubnu 2022 hlasovat o návrhu zákona, kterým se ustanoví právní základ pro přijetí eura. Následně se očekává, že Evropská unie schválí žádost Chorvatska o vstup do eurozóny.

Když budou ve stanoveném termínu splněný všechny právní požadavky, Chorvatsko by mělo přijmout euro jako svoji zákonnou měnu 1. ledna 2023. Počítá se s klasickým dvoutýdenním obdobím, během něhož budou v transakcích přijímány obě měny. Poté se bude v obchodních aktivitách používat jen euro, přičemž staré bankovky a mince v měně kuna bude ještě nějakou dobu možné vyměnit za eura v bankách či dalších oficiálních institucích.

Autorem Jozo Perič, hlavní analytik společnosti CapitalPanda