Přestože se topná sezóna pomalu chýlí ke konci, zásoby plynu v zásobnících se vyčerpávají. To vyvolává otázku doplňování zásob pro Evropu. Rusko se však rozhodlo odmítnout platby za dodávky v eurech a amerických dolarech. Od nynějška hodlá přijímat pouze rubly, což by mohlo situaci značně zkomplikovat.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden ve videokonferenci v místní státní televizi prohlásil, že nebude akceptovat jiné měny pro dodávky komodit než domácí. Nařídil také státní plynárenské společnosti Gazprom, aby tímto způsobem upravila své smlouvy. Místní centrální banka a vláda dostaly týdenní přechodné období na stanovení způsobu přechodu z plateb v cizích měnách na platby v rublech. Očekává se, že změny se dotknou pouze měny používané k zúčtování plateb a zemí, které Rusko považuje za nepřátelské a které na něj uvalují tvrdé sankce. Celkem se jedná o 48 zemí.
Přestože přerušení dodávek zatím není tématem dne, tato možnost zůstává ve hře na pozadí zpřísňujících se sankcí vůči Rusku. Pokud by k tomu došlo, byl by nejvíce postižen průmysl, kde by mohlo dojít k omezení výroby, a později by byly postiženy i domácnosti. „Nedostatek“ by pocítily zejména středoevropské země včetně Slovenska, nehledě na to, že ceny by šly výrazně nahoru. To by mělo vliv i na ceny elektřiny. Ceny obou těchto komodit přitom již delší dobu rostou v důsledku energetické krize.
Rusko se na dodávkách plynu do Evropy podílí přibližně 40 procenty. Podle zprávy Evropské komise o evropském trhu s plynem dosáhla celková spotřeba zemního plynu v Evropě za celý rok 2020 394 miliard m3 plynu. Spojené státy souhlasily s navýšením dodávek plynu do Evropy a podle prohlášení Bílého domu se zavázaly dodávat od příštího roku 50 miliard metrů krychlových plynu, což je zhruba stejně, jako dnes dodává plynovod Nord Stream 1 z Ruska do Německa.
Přečtěte si recenzi vybraného forex brokera:
Z prohlášení Evropské komise vyplývá, že plánuje snížit závislost EU na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách této komodity mnohem dříve než v roce 2030. Toho chce dosáhnout rychlejším přechodem na čistou energii a alternativní zdroje, přičemž za realizaci těchto kroků budou zodpovědné jednotlivé státy.
Dosud dostupné informace však naznačují, že za současného stavu by Evropa čelila energetickému deficitu, i kdyby USA, Norsko a Ázerbájdžán posílaly co největší množství této komodity.
Cena futures kontraktu na plyn vzrostla od začátku roku 2022 o 45 % na více než 5,4 USD za MMBtu. To je meziroční nárůst dokonce o 106 %. Výkonnost komodity v pětiletém horizontu zaznamenala o něco nižší zhodnocení na úrovni 72 %.
Graf: Vývoj hodnoty futures kontraktu na zemní plyn v horizontu pěti let. (Zdroj: Investing.com)
Růst ceny samotné komodity se samozřejmě pozitivně odráží v růstu hodnoty akcií společností, jako jsou producenti zemního plynu nebo ropy. Pokud obavy z nedostatku plynu přetrvají nebo se situace vyostří, lze očekávat, že ceny mohou dále růst. Naopak, pokud se situaci podaří stabilizovat, je pravděpodobná mírná korekce ze současných úrovní.
Autorkou Olívia Lacenová, hlavní analytik společnosti Wonderinterest Ltd.
