Evropská centrální banka po čtvrtečním zasedání naději na relativně rychlé oživení díky dalšímu velkému množství pobídek, čímž prakticky zdvojnásobila plánované nákupy dluhopisů na 1,35 bilionu eur. Zvýšení objemu nákupu o 600 miliard eur bylo výrazně nad konsensem analytiků, kteří očekávali růst o 500 miliard eur.

Centrální banka uvedla, že nákupy budou probíhat do konce června 2021, což je o šest měsíců více oproti původnímu plánu. Banka zároveň dodala, že nákup bude probíhat v rámci pandemického nouzového nákupního programu minimálně do konce roku 2022.

Pro mnohé ekonomy je však důvod pro okamžité pobídky ECB přesvědčivý, neboť hospodářství eurozóny se v prvním čtvrtletí snížilo rekordním tempem a ve druhém se očekává až 14,7% pokles. Jak můžeme vidět na grafu, pokles HDP by měl pokračovat i v dalších čtyřech kvartálech. Oživení se očekává až v roce 2021 a 2022 na 4 % a 2,3 % úrovni růstu.

Pozitivem těchto nákupních programů je podle slov Jacka McIntyreneho, manažera portfolia s pevným výnosem ve společnosti Brandywine Global, ve srovnání s globální finanční krizí v roce 2008, že centrální banky jsou ochotny jednat rychleji a pokud jde o pobídky, jsou ochotné jít do větších objemů a délek trvání.

Schválením programu nejvíce vytěžili zasažené země, jak se můžeme přesvědčit poklesem výnosnosti italských, řeckých a španělských dluhopisů na úrovně ze začátku března. Na akciovém trhu převládaly aerolinky a bankovní sektor na jižní hranici eurozóny, neboť činnost ECB se spojovala se zvýšeným optimismem, když jde o letní příliv turistů. Zajímavostí a pro většinu nepochopitelné bylo posilování eura na páru se všemi jmény. Důvodem byl pravděpodobně stimul, který by měl oživit hospodářství, které je zpustošené pandemií koronaviru.

Jsou to poslední záchranné kroky ECB? Navyšovaní programu PEPP (program na nouzové nákupy v případě pandemie) bude pravděpodobně následovat koncem tohoto roku. Odráží to hlubokou recesi v ekonomice a výraznou dezinflaci, které podle současných dat měla zaznamenat 0,3% pokles v dalším kvartálu na meziroční bázi. Na druhé straně ekonomové očekávají 0,6% pokles po čtyřech kvartálech, což je stále pod cílem ECB držet inflační růst blízko pod 2 procenty.

Guvernérka ECB si spolu s ekonomy bude muset zodpovědět následující otázky: O kolik by mohla ECB rozšířit nákupy aktiv? Mohla by ECB do QE přidat takzvané „padlé anděly“ (společnosti, které během pandemie ztratily svoje úvěrové ratingy)? Neztratila ECB svou nezávislost (z čehož je v současnosti obžalovaná)?

Lukáš Baloga, ProfitLevel