Bitcoin prošel v minulém měsíci bez významnějšího povšimnutí médií a veřejnosti třetím „půlením“. To se odehrálo pouze dvakrát předtím a nastává každé čtyři roky.

Výhledy Mezinárodního měnového fondu, predikující pokles globální ekonomiky o 3%, i jednotlivé výhledy zemí eurozóny a UK, kde UK (BoE) v nejčernějším scénáři predikuje pokles daleko pod 25 %, Německo o téměř 18 % a USA o 15 %, mohou vést k úvaze, že bitcoin je ideálním nástrojem k zajištění pohybu klasických měn. To podporuje i snížení dodávek bitcoinu.

Je nutné však podotknout, že často deklarovaná nekorelace s dalšími nástroji není tak zjevná, jak by někteří investoři chtěli, nebo jak věří; korelace aktiv udává, jak moc jsou dvě entity ve svém chování podobné, jak stejně, či naopak odlišně následují trend. Pokud by tedy bitcoin skutečně nekoreloval s dalšími rizikovými aktivy, jako je S&P500, nebo jednotlivé měny, pak by skutečně vytvářel ideální universální nástroj zajištění (to zejména díky své a priori deflační povaze). Jiný pohled na věc však může být, že tato informace je již v aktuální ceně zapracovaná a nikterak tedy bitcoin neovlivní.

První transakce zaznamenaná na BTC blockchanu se odehrála 3. ledna 2009, kdy Nakamoto generoval 50 bitcoinů. V bílé knize Nakamoto uvedl, že po každých 210 000 blocích bude odměna pro horníky poloviční. První dělení se tedy uskutečnilo 28. listopadu 2012, kdy byla odměna snížena z 50 bitcoinů na 25 bitcoinů. Druhé půlení bylo 9. července 2016 a odměna byla snížena z 25 bitcoinů na 12,5 bitcoinů a třetí poslední dělení proběhlo právě 11. května 2020, což znamená, že lidé těžící bitcoin nyní dostávají 6,25 bitcoinů. Přesto, že neexistuje zcela jasná a uspokojivá odpověď proč k tomuto jevu dochází, většina lidí z oblasti kryptoměn se shoduje přibližně na podobném vysvětlení, totiž na výnosech z rozsahu.

Původní motivační odměna, která byla současně svým způsobem marketingovým nástrojem, se snižuje s počtem bitcoinů a jeho rozšířením a pravděpodobností růstu jeho ceny. Tato jasná a logická úvaha však nutně naráží na dynamiku právě valuace bitcoinu, která vyvolává opačný efekt, totiž odloženou spotřebu a přesunutí bitcoinu do spektra silně volatilních a spekulativních nástrojů, než do kategorie transakčního směnného nástroje.

Z pohledu měny jako takové nejsou důležité spekulace o býčím trhu, viz výše popsaný efekt snižování nabídkové strany, přesto však lze vysledovat jisté utažení trhu a dynamiku vývoje cen právě v období po snižování odměn za těžbu, tedy snížení dodávek na trh.

Z hlediska spekulativního se tedy aktuálně hraje o možnou dynamiku růstu ceny v období mezi tímto snížením profitability těžby a utažením nabídky a dalším krokem v roce 2024.

Bitcoin má bez ohledu na svůj volatilní charakter potenciál výrazně vstoupit do hry na institucionální úrovni. Změna poměru spekulativních investorů ve prospěch transakčních pohybů, ke které dříve či později dojde, bude jeho cenu, na velmi krátkých časových úrovních, očišťovat o nadměrnou volatilitu za konstantního dlouhodobého růstu.

Michal Dvořák, Tradecentrum