Jsme jen krok od recese v Turecku

turecka-liraTurecká lira od začátku roku oslabila vůči americkému dolaru o 40 procent. Její hodnotu tlačí dolů spory se Spojenými státy a zároveň obavy z vlivu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Navzdory k jeho nátlaku turecká centrální banka v září zvýšila úrokové sazby o 6,25 procenta na 24 procent. Erdogan kritizuje tento přistup a nejraději by snižoval úrokové sazby, aby „nastartoval ekonomiku“. Právě díky zvyšování se zabránilo dalšímu prudkému oslabování domácí měny a narůstající inflaci, která se v září vyšplhala na téměř 25 procent. Podobné podmínky s úrokovými sazbami byly na tureckém trhu zaznamenané naposledy v letech 2007-2009, nad úrovní 15 procent. Úrokové sazby v Turecku byly již na mnohem vyšších úrovních, zejména v 90. letech.

I když hovoříme o dobrém kroku z pohledu turecké centrální banky, zvýšení úrokových sazeb má i negativní stránku. Prodraží obsluhu vládního dluhu země. Ten v roce 2017 činil 28,3 procenta HDP. Spolu s propadem měny a růstem inflace to výrazně zpomalí ekonomiku. Podle očekávání by se mělo HDP země ve čtvrtém kvartálu 2018 snížit o 1,4 procenta a v prvním čtvrtletí 2019 o dalších 2,1 procenta. Jelikož pokles ekonomiky obvykle signalizují alespoň dva kvartální poklesy, je pravděpodobné, že recese tureckého hospodářství je jen otázkou času. Napjatá situace mezi prezidentem a centrální bankou je podobná jako v americké ekonomice, pokud mluvíme o odlišnosti názorů. Ekonomická situace v těchto zemích je však diametrálně odlišná.

Nedávno zhoršený výhled turecké vlády hovořil o tom, že HDP v ročním horizontu celkově vzroste o 3,8 procenta a v příštím roce o 2,3 procenta. Původní odhad přitom počítal s nárůstem o 5,5 procent pro oba roky. Jenže odhady posledního průzkumu jsou ještě pesimističtější. Podle nich HDP stoupne letos jen o 3,3 procenta a v roce 2019 o 1,1 procenta.

I nás se to týká

Pokud si myslíme, že situace se nás netýká, jsme na omylu. Na trhu panují i ​​obavy z negativního dopadu prudkého propadu turecké měny na evropské banky. Španělským bankám dluží turecké banky až 83.4 mld. USD, francouzským bankám 38.9 mld. USD a do Itálie 17 mld. USD. K nejvíce ohroženým patří španělská banka BBVA, francouzský BNP Paribas a italský UniCredit, které může další pokles turecké měny dostat do nepříjemné situace. V případě nesplácení, by již zmíněné banky musely tyto částky započítávat jako ztráty a následně by mohly nastat problémy s jejich likviditou. Konkrétní banky své kroky nekomentují, ale podle toho, v jaké situací se nacházejí, pravděpodobně přicházel tlak na růst úrokových sazeb i z jejich strany. Evropská centrální banka se zatím snaží zachovat na trzích klid.

Zatím je situace stabilizovaná a vypadá to tak, že pokles turecké liry se dočasně zastavil. Turecká lira vůči dolaru oslabuje od roku 2012 a aktuálně se americký dolar obchoduje za 5.57 TRY.

Patrik Mackových, analytik TopForex

1 Hvězda2 Hvězdy3 Hvězdy4 Hvězdy5 Hvězd (Zatím nehodnoceno)
Loading...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Hledáte broker s nejnižšími poplatky?

Navigace