Restrikce spojené s pandemií COVID-19 sice negativně zasáhly celou řadu odvětví, ale paradoxně nahrávají ve prospěch růstu cen nemovitostí. Při poslední finanční krizi z roku 2008 po pádu banky Lehman Brothers přitom realitní trh reagoval propadem a globálně si odepsal více než 10 procent ze své hodnoty.

Jenže momentálně je situace jiná. Jelikož omezení vlád související s ochranou veřejnosti zamítly možnosti na utrácení za cestování, různé kulturní akce, ale i hromadné sportovní aktivity a celou řadu dalších činností, pozornost veřejnosti se tak podle časopisu The Economist soustřeďuje na hledání možností investic do nemovitostí. Spolu s expanzivní politikou centrálních bank a dalšími opatřeními v některých státech jako zvýšení dotaci na bydlení, snížení/odklad platby daní to může být jedním z důvodů, který pomáhá cenám směrem nahoru.

Například v USA rostly ceny nemovitostí během třech „nejhorších” měsíců po vypuknutí pandemi více než během třech nejlepších měsíců před vypuknutím poslední finanční krize. Jak dále uvádí The Economist, ceny nemovitostí v zemích G7 se v 2.kvartálu 2020 zvýšily o 5 procent. V Německu vzrostly až o 11 procent.

Zvýšení zájmu o hypotéky je způsobené také lepším úročením úvěrů, zatímco Evropská centrální banka drží základní úrokovou sazbu na 0 již od března 2016 a nezměnila ji ani po vypuknutí krize, Americká centrální banka Fed snížila pásmo z 1,50 až 1,75 na 0 až 0,25 procent a Bank of England z 0,75 na 0,1 procenta. Pokles sazeb v jednotlivých zemích tak způsobil i nižší úročení hypoték, které i přes lokálnímu zpřísňování podmínek přitahuje zájem veřejnosti o vlastní bydlení anebo investici do dalších nemovitostí.

Dalším faktorem, který mohl přispět k růstu zájmu o koupi nemovitostí je také fakt, že pandemie s sebou přinesla potřebu a rozšíření práce z domu, tedy tzv. home office. Spolu s tím, jak lidé tráví více času ve svém bytě anebo domě se samozřejmě zvyšují také jejich nároky na komfort.

Naděje mnoha realitních investorů na to, že nástup koronakrize zatlačí ceny nemovitostí dolů a budou si tak moci dovolit investovat za výhodnějších podmínek, se zatím rozplynula v dálce. Samozřejmě, v úvahu je třeba vzít i fakt, že ceny nemovitostí můžeme zařadit mezi zpětný hospodářský faktor, což znamená, že ekonomický pokles odrážejí s určitým zpožděním. Je tedy pravděpodobné, že pokles zájmu a cen teprve přijde. Proč?

Spolu s růstem cen se zvyšuje také riziko realitních bublin. Navíc vzrostla nezaměstnanost a pracovní vyhlídky do budoucna v aktuálním období nejistoty také nejsou ideální. Podle roční studie UBS Global Real Estate Bubble Index z konce září 2020 analyzující 25 velkých měst po celém světě jsou výrazně nadhodnoceny ceny nemovitostí až v polovině zkoumaných měst. Ze studie, kterou realizoval UBS Global Wealth Management, vyplývá, že eurozóna je regionem s nejvíce přehřátými trhy s bydlením. Na první příčkách se umístily Frankfurt s Mnichovem. Za nimi Toronto, Hongkong, Paříž, Amsterdam a Curych (naopak podhodnocené ceny nemovitostí můžeme najít v Chicagu).

Graf: UBS Global Real Estate Bubble Index – Přehled nadhodnocených a podhodnocených cen nemovitostí v 25 městech po celém světě (rok 2020)

V posledních čtyřech kvartálech se zrychlil průměrný roční růst cen upravený o inflaci v analyzovaných městech, což také v důsledku vzestupu práce z domu pravděpodobně nebude udržitelné. Klesá totiž potřeba obyvatel nacházet se přímo v centru měst, to může mít z dlouhodobého hlediska hlavně s ohledem na předpoklad dalších vln pandemie za následek tlak na ceny nemovitostí směrem dolů.

Olivia Lacenova, TopForex