Nervozita kapitálových trhů kulminuje. Nepředvídatelný koronavirus i jednání Saudské Arábie, která dramaticky stlačila světové ceny ropy, jsou zatím jen spouštěče prodejní nálad na burzách s akciemi. Vysoká volatilita je pohromou pro konzervativní investory, ale je lákavá pro obchodníky, kteří mají práh rizika na řádově vyšší úrovni, protože aktuální pády nabízí zajímavé příležitosti ke spekulativním transakcím. Zkušení analytici ovšem varují, že lákavý výdělek jde ruku v ruce s riskem vysokých ztrát.

Brokeři z ProfitLevel vybrali několik ukázek, jak se na velkých poklesech některých titulů v únoru, dalo vydělat, ale i významně prodělat.[1]

Po rekordních růstech počátkem roku patřila mezi poražené února kupříkladu Tesla. Kdo tento vývoj předvídal, mohl při prodeji akcií „na krátko“, tedy takzvaném shortování čili spekulaci na pokles, vydělat i bez použití páky za jeden den více než 10 % investované částky. Například za 1000 USD během 5. února 2020 by při tržní ceně 823 USD a následném nákupu těchto akcií za 730 USD došlo k 11,3% zhodnocení investice. Při investici 1000 USD na pokles Tesly tak profit činil 113 USD.

Stejně tak si obchodník mohl najít vhodný cíl v instrumentech na komodity, třeba na ostře sledované zlato. Pokud by 28. února 2020 prodal kontrakty zlata v hodnotě 1000 USD na krátko za cenu 1 646 USD a následně by stejný počet kontraktů nakoupil za 1 568 USD, znamenalo by to 4,74% zhodnocení počáteční investice. Při následném nákupu kontraktů zlata při počáteční investici 1000 USD tak profit činil 47,4 USD, a to bez použití finanční páky.

Situace by ovšem byla být diametrálně odlišná, kdyby k očekávanému poklesu nedošlo. Při použití páky by se ztráta obchodníka ještě umocnila. Využití finanční páky nejen násobí zisk, ale stejným principem i prodělek.

Jaká je podstata obchodu, kdy obchodník na trzích spekuluje na pokles? Pokud investor předá pokyn prodeje „na krátko“, tak se pozice otevírá vypůjčením finančního instrumentu (od svého brokera nebo dealera), o kterém se investor domnívá, že jeho hodnota bude klesat. Investor následně vypůjčené instrumenty prodá kupujícím, kteří jsou ochotni zaplatit tržní cenu. Když vypůjčené instrumenty musí vrátit, nakupuje je obchodník na trhu – a pokud se naplní jeho předpoklad, že cena bude klesat, realizuje z obchodu příslušný zisk.

Výsledný zisk – anebo ztrátu – lze umocnit využitím investičního nástroje rozdílové smlouvy (CFD – z anglického contract for difference), který funguje na principu pákového efektu. Tedy doplnění vlastních prostředků o prostředky cizí. Tím lze dosahovat vyšších zisků, ale i značných ztrát.

Brokeři a jimi poskytované instrumenty jsou nadnárodně kontrolováni, velikost finanční páky je totiž regulována Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy. Pro retailového obchodníka stanovuje maximální výši finanční páky podle typu podkladového aktiva, pro akcie je její maximum 1:5, pro komodity 1:10 s výjimkou zlata, které má povoleno páku až 1:20.

V uvedeném příkladu se spekulací na pokles akcií Tesly by tedy při správném odhadu (pokles cen akcií) mohl investor modelově¹ vydělat 565 USD, tedy zhodnotit investici za jediný den o více než 56 %. V případě opačného vývoje na trhu by však o stejnou částku přišel. Obdobně by se násobil efekt u zlata, kde by při využití nejvyšší povolené páky v uvedeném případě mohl vydělat (nebo prodělat) až 948 USD, tedy výsledek (zisk nebo ztráta) by se blížil k hodnotě 100 % investice.

Lukáš Baloga, hlavní analytik ProfitLevel 

[1] Všechny příklady jsou pro ilustraci bez započtení spreadů a poplatků.