Český průmysl nabral v březnu mírně na síle. Celkový objem produkce se meziročně zvýšil o více než dvě procenta, což představuje mírné zrychlení dynamiky oproti únoru. Dojem z aktuálních dat ovšem kazí detailní pohled. Většina průmyslových odvětví totiž zaznamenala pokles. Dobrý obrázek také poněkud kazí srovnání letošního prvního kvartálu oproti stejnému období loňského roku. I proto není důvod k velkému optimismu, usuzuje Wonderinterest Trading z čerstvě zveřejněných údajů Českého statistického úřadu.

Průmyslová produkce se v Česku v březnu meziročně zvýšila o 2,2, meziměsíčně pak o 1,7 v reálných hodnotách. Tedy po očištění o vliv inflace. Březnový meziroční údaj je o 0,2 procentního bodu vyšší než v únoru a mírně nad očekáváním trhu. Meziměsíční růst průmyslové produkce je pak poměrně překvapivě vysoký.

Jenže pokud se na data zveřejněná Českým statistickým úřadem podíváme detailně, zjistíme, že není příliš nad čím jásat. Za zvýšení průmyslové produkce totiž česká ekonomika vděčí zejména výrobě motorových vozidel, která meziročně vzrostla o 41,6 procenta, meziměsíčně o více než desetinu. Vedle vlivu nižší srovnávací základny se projevilo i zlepšení dodávek komponentů. Ve většině průmyslových odvětví ovšem produkce naopak meziročně poklesla.

Největší záporný příspěvek k vývoji průmyslové výroby zaznamenala produkce a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde se zčásti projevila loňská vyšší základna ovlivněná zvýšenou produkcí uhelných elektráren. Pokles pokračoval i v případě výroby ostatních nekovových minerálních výrobků, v chemickém průmyslu, hutnictví, slévárenství nebo těžbě.

I to je důvod, proč se průmyslová produkce za první letošní kvartál zvýšila jen o 0,8 procenta v porovnání s prvním čtvrtletím loňského roku.

Otázkou je, jak se průmysl bude vyvíjet v dalších měsících letošního roku. Pravděpodobné jsou obě možnosti, tedy jak pokračování mírného růstu, tak postupné slábnutí dynamiky. Pro pokračování růstu hovoří nedávno zveřejněné zlepšení spotřebitelské i byznysové nálady v Česku, proti němu naopak stojí ochabování průmyslové produkce v Německu. Německý průmysl totiž v březnu meziměsíčně (!) klesl o 3,4 procenta, což je více než dvojnásobný propad oproti očekáváním analytiků.

Určitou roli bude hrát také domácí hospodářská politika. Vláda se chystá oznámit sadu úsporných rozpočtových opatření, která se sice nejspíše nedotknou investic, domácí poptávku však více či méně tlumit budou. Vedle toho roste pravděpodobnost, že k restrikci nakonec sáhne také Česká národní banka.

Ta sice na posledním měnověpolitickém zasedání ještě potvrdila ponechání své základní úrokové sazby na sedmi procentech, poměr hlasování byl však těsný 4:3 ve prospěch úrokové stability. Guvernér ČNB Aleš Michl však během následné tiskové konference rázně naznačil, že příště už by se většina bankovní rady mohla vyslovit pro růst sazeb. To by zdražilo financování mimo jiné také právě průmyslu.

Roman Vykouřil, Hlavní analytik Wonderinterest Trading s.r.o