Průmyslová produkce České republiky v říjnu sice v porovnání s loňským rokem o více než tři procenta vzrostla, v meziměsíčním srovnání se však nečekaně propadla. K mírnému poklesu došlo již v září, říjen ale přinesl prohloubení tohoto propadu. Český průmysl tak drží nad vodou jen výrazný meziroční přírůstek nových zakázek, ale i jejich dynamika slábne.

Průmyslová produkce v říjnu 2022 byla reálně meziměsíčně nižší o 3,7 procenta, meziročně ale stále udržela růst o 3,1 procenta. Podle ČSÚ produkce automobilek, která zásadně pomohla udržet meziroční růst průmyslu, ovlivnila nyní i meziměsíční pokles. V říjnu se totiž podle statistiků opět začaly v tomto odvětví objevovat dílčí problémy se zásobováním některými komponenty.

V návaznosti na meziroční růst produkce automobilového průmyslu došlo k vyšší poptávce po elektrotechnické produkci, zejména po elektrických osvětlovacích zařízeních pro dopravní prostředky. Dařilo se rovněž výrobě chladicích a klimatizačních zařízení. Za pětinovým poklesem v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu stály odstávky v jaderných elektrárnách a dále výrazně nižší spotřeba plynu způsobená především mimořádně teplým počasím v kombinaci se šetřením, uvedl dále ČSÚ.

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v říjnu 2022 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 18,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 15,1, tuzemské nové zakázky vzrostly o 24,6 procenta. Rovněž růst hodnoty nových zakázek byl stejně jako produkce významně ovlivněn meziročním rozkolísáním ve výrobě motorových vozidel.

Průmyslová produkce v Česku tak v říjnu prohloubila meziměsíční propad, v září totiž došlo k poklesu o 0,2 procenta. Tím byl poznamenán i meziroční výsledek, který výrazně zaostal za očekáváním. Trh totiž očekával meziroční růst o více než sedm procent, tedy skoro dvojnásobek oproti říjnové skutečnosti.

Naproti tomu dobré zprávy přišly ze sousedního Německa. Tamní průmyslová produkce totiž překvapila pozitivně říjnovým meziměsíčním poklesem jen o 0,1 procenta, zatímco trh očekával 0,6procentní pokles. K lepšímu byl rovněž revidován údaj za září, a to z původních +0,6 na +1,1 procenta v meziměsíčním srovnání.

Pokud by se českému průmyslu nepodařilo zachytit mírně pozitivní vývoj v Německu a ve špatných číslech by pokračoval i v dalších měsících, mělo by to, podle již závažné národohospodářské dopady.  Průmysl se na tvorbě tuzemského hrubé přidané hodnoty přibližně ze 30 procent. Zároveň ale průmysl zaměstnává skoro 36 procent české pracovní síly.

Vyhlídky českého průmyslu jsou navíc zakryty poměrně hustou mlhou. Již v předchozích týdnech a měsících jsme totiž opakovaně z průmyslového sektoru slyšeli varování, že až 80 procent podniků nemá zafixované ceny energií na rok 2023. To by znamenalo značné riziko pro udržení pracovních míst. Do určité míry průmyslu pomohou vládní cenové stropy, ale i tak bude pro řadu firem příchod nového roku znamenat u energií cenový skok. Nadcházející rok je tak spojen s možná ještě větší mírou nejistoty než ten právě končící.

Tabulka: Průmyslová produkce v Česku. (Zdroj: ČSÚ)

Roman Vykouřil, Hlavní analytik společnosti Wonderiterest Trading s.r.o.