V předchozích článcích byl věnován dostatek prostoru měnovým teoriím a monetaristickým měnovým teoriím, které vysvětlují fundamentální vlivy na měnový kurz. Teorie parity kupní síly je aplikovatelná na dlouhé období, teorie parity úrokových sazeb naopak na krátké. Downbushův model je pak syntézou obou teorií. I když tyto teorie postaveny na zjednodušujících předpokladech, jejich logika se přenáší do analytické praxe.

Každý, kdo se pokouší analyzovat kurz s pomocí fundamentální analýzy, musí přesně vědět, jaká data jsou kdy vydávána a jaký je jejich význam. Dále musí znát minulou hodnotu tohoto indikátoru a očekávanou hodnotu. Všechny potřebné informace je možné získat z aktuálního ekonomického kalendáře, dostupného například na našem webu. Velmi zajímavý ekonomický kalendář je dostupný také na webu www.tradingeconomics.com, kde jsou mimo jiné dostupné detailní informace o ekonomických ukazatelích. Příklad ekonomického kalendáře je vidět na obrázku níže.

Ukázka ekonomického kalendáře

Zleva doprava máme informace o vydání dané zprávy – v našem místním čase, vlajku a měnu označující zemi vydání zprávy, definici konkrétního ukazatele, význam dané zprávy určený počtem vykřičníků – velmi významné jsou definované třemi vykřičníky, středně významné dvěmi a málo významné jedním, skutečný výsledek, očekávaný výsledek a v posledním sloupci se nachází předchozí výsledek ukazatele.

Teoreticky platí, že pokud je právě vypadá zpráva lepší než se původně očekávalo, pak měna posiluje. Pokud je zpráva na očekávané úrovni, měl by být efekt neutrální a pokud je horší, měla by měna posilovat. Výše uvedené možnosti platí pouze v případě, kdy je vydávána jen jedna zpráva v jeden okamžik. Tak tomu však bývá pouze zřídka. Často se analytik dočká i 5 zpráv najednou. Zde je třeba zvažovat význam zpráv, odchylku od očekávané hodnoty, rozdíl mezi předchozí a aktuální hodnotou atd. Zároveň je třeba vzít v potaz trend. Trend obecně definujeme jako směr, kterým se trh ubírá. Opakem trendu je tzv. chop, čili trh, který se nepohybuje a „jde do strany“. Na hlavních měnových párech se s chopem v hlavních obchodních hodinách příliš často nesetkáme.

Dále platí, že pokud se trh před vydáním fundamentální zprávy již nachází v určitém trendu, negativní zprávu trh často ignoruje a pokračuje v původním trendu.

Dalším problémem fundamentů je fakt, že často není v lidské moci na zprávy zareagovat. Po vydání zprávy trhy reagují během několika vteřin, protože banky používají pro obchodování automatické systémy, které na základě výsledku vstoupí do pozice. Doba, kterou analytik potřebuje pro zjištění výsledku a správného rozhodnutí trvá minimálně několik vteřin, obvykle však déle. Za tu dobu už může být rozhodující část pohybu pryč.

Trh také může vytvořit tzv. „gap“, čili mezeru mezi poslední uzavírací a následující otevírací hodnotou svíčky. Gap neumožní otevření pozice, jaké bychom si přáli. Asi nejznámějším gapem letošního roku je gap, který se vytvořil po zrušení hranice 1,2 na EURCHF. Následující propad byl tak markantní, že došlo k výpadku serverů a vytvoření gapu na všech párech se švýcarským frankem.

Ukázka gapu na USDCHF

I když je velmi obtížné tyto situace předvídat, je potřeba se na mentálně připravit. Dříve či později k takové situaci dojde. Pokud nemáte dostatečné zkušenosti, rozhodně doporučuji se podobným situacím vyhnout a rozhodně nevstupovat do obchodu ve chvíli, kdy se podobná zpráva objeví. Určitě ne, pokud nemáte dostatečný kapitál. V následujících článcích se budeme zabývat jednotlivými ukazateli fundamentální analýzy.