Bitcoin je nestarší a nejznámější digitální měnou neboli kryptoměnou. Jedná se vlastně o internetovou open-source P2P platební síť, což znamená, že je navržen tak, aby ani jeho autor, ani jednotlivci, vlády či jiné skupiny nemohli tuto měnu nijak ovlivňovat. Kryptoměny nelze padělat, ovládat jejich toky, zabavovat účty či jejich pomocí způsobovat inflaci. Tím, že neexistuje žádný centrální bod, který by mohl danou měnu ovlivňovat, můžeme říct, že je takzvaně decentralizovaná. V tomto článku si povíme více o tom, co je bitcoin, jak bitcoin těžit, jaká je cena bitcoinu nebo na co si dát pozor, když se rozhodnete pro jeho nákup.

Trocha historie

Bitcoin v roce 2008 popsal Satoshi Nakamoto. Dodnes nevíme, jestli se jedná o jednotlivce, nebo skupinu lidí. K autorství se od té doby přihlásilo několik lidí, ani jedno ale nebylo potvrzeno. Někteří lidé tvrdí, že pseudonym patří Elonu Muskovi, ten sám to ale odmítá.

V roce 2008 byla zaregistrována doména bitcoin.org, samotná kryptoměna pak funguje od roku 2009. V září 2012 vznikla společnost Bitcoin Foundation, která se stará o veškerou infrastrukturu okolo bitcoinu, vzhledem k jeho decentralizaci však nemá žádné extra pravomoce. O ceně a množství bitcoinů v oběhu rozhoduje pouze většina investorů, jeho legislativu si pak případně určují jednotlivé vlády. Například v roce 2021 čínská centrální banka označila transakce v BTC jako nezákonné, což vedlo k oslabení kurzu bitcoinu. Naopak Salvador ve stejném roce jako první stát uznal bitcoin jako oficiální měnu.

Zajímavým úhlem pohledu je rozdělit si obchodování s bitcoinem do tří období. V prvním období do června roku 2013 se bitcoinem zabývali téměř výhradně IT specialisté, odborníci a nadšenci do nové technologie. Od roku 2013 se o kryptoměny ve větším měřítku začali zajímat profesionální investoři. V průběhu roku 2017 se pak k obchodování s bitcoinem přidala i širší veřejnost, což vystřelilo jeho hodnotu rychle vzhůru.

Princip

Kryptoměna je navržena tak, že veškerá komunikace v síti probíhá pomocí počítačového programu (případně programu na mobilu), který komunikuje s dalšími uzly (účastníky). Účastníci jsou koncoví uživatelé a těžaři (mohou být i obojí).

Těžba

Bitcoin je sice měna virtuální, nevzniká ale samozřejmě „z ničeho“. Každý jeden bitcoin musí někdo vytěžit. Těžba bitcoinů spočívá v tom, že program řeší složité početní úlohy, pomocí kterých se ověřuje integrita jednotlivých transakcí (tak, aby se zamezilo dvojí útratě stejných prostředků). Těžařem se může stát v podstatě kdokoliv – poskytne pak výpočetní výkon své techniky a zahrnuje jednotlivé transakce do tzv. bloků, které se dále řetězí ve sdílené databázi blockchainu. Za to těžař dostává svou „odměnu“ – tedy určitou hodnotu bitcoinu. Odměna se každých 210 000 bloků (tj. každé 4 roky) snižuje na polovinu, takže v čase klesá množství vytěžených bitcoinů (tzv. halving bitcoinu). V současné době je odměna za potvrzení bloku 6,25 BTC. První půlení z 50 na 25 se odehrálo 28. 11. 2012, druhé z 25 BTC na 12,5 BTC 9. 7. 2016 a poslední 11. 5. 2020 z 12,5 právě na současných 6,25.

Nalezení bloku je náhodný proces, protože těžař s průměrnou grafickou kartou najde blok v průměru až za 5 let. Těžaři se proto často sdružují do takzvaných těžařských uskupení, což jsou skupiny, které těží společně a odměny za nalezené bloky si rozdělují mezi všechny. Výhodou je, že pak mohou získávat malou odměnu klidně každý den. Nevýhodou je, že správci uskupení si z odměn berou poplatky v řádu procent.

Za zmínku stojí to, že pro spoustu lidí není převratnou technologií samotný vynález kryptoměn, ale právě technologie blockchainu.

Transakce

Pro provádění transakcí BTC se využívá distribuovaná databáze napříč uzly peer-to-peer sítě. Měna je tak závislá na široké komunitě nejen investorů, ale i opinion makerů. V dnešní době sociálních sítí je například velmi snadné, aby jeden člověk ovlivnil smýšlení investorů, a tak i hodnotu bitcoinu. To můžeme nejčastěji pozorovat u již zmiňovaného Elona Muska, kterému stačí jediný tweet, aby vystřelil cenu bitcoinu vzhůru, nebo naopak dolů.

Lidé, kteří si bitcoiny posílají, nakupují je, prodávají nebo drží, jsou koncoví uživatelé. Každý uživatel má jednu nebo více takzvaných peněženek, které slouží jako adresy pro platby. Každá bitocin peněženka (neboli bitcoin wallet) má soukromý a veřejný klíč. Když chce koncový uživatel poslat určitý obnos, vezme jej (plus poplatek) a vytvoří transakci, kterou podepíše soukromým klíčem.

Důležité je zmínit, že těžbu, prodej ani nákup bitcoinu nemusíte provádět s celým jedním bitcoinem. Jeden bitcoin se dělí na 100 000 000 sathoshi, se kterými můžete provádět transakce dle libosti.

Zabezpečení

K zabezpečení sítě se využívá kryptografie, která umožňuje používat pouze peníze, které daný uživatel vlastní. Tím se zabraňuje opakovanému využití již utracených prostředků.

Využívá se zde také princip kryptografické nonce, což je označení pro číslo, které lze použít jen jednou. V blockchainu tato nonce zvyšuje odolnost proti útokům. Potvrzení nového bloku je velmi složité, a tedy i velice obtížně padělatelné (zároveň však snadno ověřitelné). Pokud by chtěl nějaký útočník změnit historii plateb, musel by mít k dispozici větší výpočetní výkon, než má celý zbytek sítě – a to je samozřejmě nemožné.

Hodnota bitcoinu

Kurz bitcoinu nezávisí na tradičních měnách, jako je dolar, euro apod. Hodnota bitcoinu vychází jen a pouze z poptávky a nabídky na trhu. Kryptoměna není krytá zlatem ani jinou komoditou či měnou. Vychází se zde z důvěry, že s ním v budoucnu bude možné zaplatit stejně jako dnes. Podle některých expertů je jeho hodnota založená z velké části na tom, že se jedná o měnu zcela nezávislou na rozhodnutí veřejných autorit (i když i to se dá zčásti zpochybnit, viz výše zmíněné Muskovy tweety).

Cenu bitcoinu neovlivňuje ani počet či výkon těžařů. Při zvýšení hodnoty BTC se zvýší výkon těžařů, ne naopak.

Kurz bitcoinu je vysoce volatilní. To znamená, že za krátké časové období kolísá o velké množství procent. Z dlouhodobého hlediska však vykazuje nárůst.

Růst a klesání hodnoty bitcoinu je za jeho historii způsobené různými podněty. Před rokem 2013 cena bitcoinu souvisela více s dostupností potřebných technologií a vytěženým množstvím kryptoměny. V období mezi lety 2013 až 2017 bylo důležité, že bitcoin začali více přijímat investoři. Jeho hodnotu pak ovlivňovaly zprávy o regulaci, případně zákazech kryptoměn a podvodech, případně krachu bitcoinových burz. V roce 2017 se o bitcoin začala zajímat širší veřejnost, takže byl velký nárůst kupujících i otevřených BTC účtů. Z 24. na 25. května 2017 stoupla cena bitcoinu o 500 dolarů (+22 %), během 2 měsíců do konce listopadu 2017 pak o 150 % až na 10 000 USD a do konce roku 2017 na necelých 20 000 USD. Tento stav byl přirovnáván k „tulipánové horečce“.

Na své dosavadní maximum se cena bitcoinu vyšplhala v listopadu roku 2021, kdy jeden bitcoin stál více než 64 tisíc dolarů. V době, kdy tento článek čtete, ale už opět může být všechno jinak.

Vývoj ceny bitcoinu od dubna 2013 do března 2022. Zdroj: Kurzy.cz

Využití

Odborníci i fanoušci kryptoměn tvrdí, že jejich pravý účel je ten, aby se s nimi platilo, a naplno se tak využil jejich potenciál jakožto decentralizované měny. Některé firmy postupně zavádějí možnost platit za své zboží v bitcoinech či jiných digitálních měnách, některé dokonce nabízejí výplaty svým zaměstnancům touto formou. V dnešní době však taková směna není ještě zdaleka moc rozšířená a je otázkou, zdali tomu tak bude v budoucnu.

Mnohem větší množství uživatelů kryptoměny využívá jako nástroj investování. Díky vysoké volatilitě je zde možnost zbohatnout o stovky až tisíce procent, a to v řádu měsíců, někdy až týdnů či dnů. Základní dělení investorů je zde na ty, kteří drží kryptoměnu dlouhodobě (tzv. HODLují – slovo HODL se v kryptoměnovém světě vžilo z přesmyčky slova HOLD, držet), a na ty, co takzvaně shortují, tedy nakupují a prodávají na denní bázi za účelem co největšího zbohatnutí. Vývoj hodnoty kryptoměn se však nedá dost dobře předvídat, a tak je shortování vesměs rizikovým sportem.

Jako gambling vnímají investici do kryptoměn často i banky, kterým se samozřejmě nelíbí, že uživatelé místo držení peněz na bankovních účtech drží kryptoměny. Některé banky tak znemožňují zasílat platby na kryptoměnové burzy či peněženky (či přijímat je z nich zpět na účet), objevují se i zkušenosti, kdy banka nedala uživateli hypotéku, protože jeho investování do kryptoměn ohodnotila jako gambling.

Kontroverznost si kryptoměny vysloužily také proto, že díky své decentralizaci a anonymitě je přes ně možné „prát špinavé peníze“ a financovat nelegální činnost. Podle výzkumů je sice na černém trhu placení bitcoiny na vzestupu, stále zde však masivně převládá placení fiat měnou.

Jak získat bitcoin?

Pokud uvažujete nad pořízením bitcoinu, první možností je si ho vytěžit, jak popisujeme výše v článku. Tento způsob je však zdlouhavý, náročný a výsledek nejistý. Proto spousta investorů využívá spíše jiné možnosti jeho pořízení:

• Specializované směnárny na bázi burzy,
• Bitcoinové směnárny,
• E-shopy s kryptoměnami,
• Bitcoinmaty (fyzické automaty na bitcoiny),
• Přímá směna s uživatelem, který je ochotný bitcoin prodat/koupit.

Nejlepším způsobem je koupit bitcoin na některé kryptoměnové směnárně či burze. Podrobnosti o těch největších si můžete přečíst na této stránce. Směnárny se mohou lišit kurzem kryptoměn, poplatky, jednoduchostí registrace, uživatelskou přívětivostí, pokročilostí analýz, regulací, zabezpečením a podobně. Stále se však jedná o nejvýhodnější nákup a prodej kryptoměn, co se kurzu týče.

Nejznámější kryptoměny má ve své nabídce investičních nástrojů i stále více „klasických“ brokerů.

Menší investoři, většinou z řad široké veřejnosti, která nemá v oblibě používání složitějších aplikací, někdy využívají takzvané bitcoinmaty, což jsou bankomaty, do kterých vložíte hotovost a dostanete za ni patřičnou hodnotu bitcoinu. Kurz je zde však většinou nevýhodný.

Pozor na podvody

Jako v každé branži se i zde objevují podvodníci, kteří se snaží investory oklamat a zbohatnout na jejich nevědomosti.

Jedním takovým podvodným projektem je Bitcoin Pro, který slibuje „peníze, luxus a bezstarostný život“. Na investory útočí třeba prostřednictvím reklam na sociálních sítích, v nichž se objevoval třeba miliardář Petr Kellner nebo fotbalista Pavel Nedvěd.

Program Bitcoin Pro prý samostatně vydělává desítky tisíc eur každý den, a to každému – stačí se jen zaregistrovat a vložit 5800 Kč (250 euro) na obchodní účet. Po spuštění robota pak prý už jen budete sledovat, jak vám na účtu přibývají peníze. Automatické obchodní systémy sice opravdu existují, ve skutečnosti jsou však pro uživatele nevýhodné – téměř vždy nakonec přijdete o více peněz, než kolik jste tam vložili. Ve spojení s agresivní reklamou, která slibuje ZARUČENÉ zbohatnutí a využívá osobnosti, které k reklamě nijak nesvolili, se jedná o zcela jistý podvod. Ten potvrzují navíc i falešné rozhovory s osobnostmi a falešné recenze.

O podobný podvod se jedná i v případě Bitcoin Revolution. Tato služba zahlcuje uživatele reklamami hlásajícími „Znovu milionářem po zbankrotování“. Když na reklamu kliknete, dostanete se na server, který se tváří jako zpravodajský, a publikuje smyšlené články o celebritách, které se dostaly finančně na dno a díky této službě opět zbohatly. Stejně jako Bitcoin Pro vám ani Bitcoin Revolution žádné zázračné zbohatnutí nezaručí, naopak vám spolupráce s nimi může spíše uškodit.