Česká republika zanedlouho vstoupí již do čtvrtého roku v řadě, kdy veřejné rozpočty budou vykazovat schodek v řádu několika stovek miliard korun. A to především kvůli rozpočtu státnímu, kterému bylo v době covidu doslova puštěno žilou. Ani stávající vláda nemá příliš prostoru k rychlé nápravě. Měla by však alespoň připravit věrohodný plán, jak státním financím vrátit ztracenou rovnováhu, jinak Česko čeká podle Wonderinterest Trading řecký scénář.
Státní rozpočet České republiky v letošním roce s největší pravděpodobností skončí s podobným schodkem jako před dvěma lety. Napovídá tomu vývoj měsíčního pokladního plnění rozpočtu, který ke konci září hospodařil s deficitem téměř 271 miliard korun. V roce 2020, kdy Českou republiku zasáhla pandemie covidu, státní rozpočet propadl do schodku přes 367 miliard korun.
Největší bolestí tuzemských veřejných financí je vytváření systematické nerovnováhy mezi příjmy a výdaji. Zásadní opatření v tomto smyslu přišlo na sklonku roku 2020, kdy se tehdejší vládní hnutí ANO shodlo s opoziční ODS a SPD a prosadilo takzvané zrušení superhrubé mzdy. Fakticky šlo o snížení základu pro výpočet daně z příjmů fyzických osob, přičemž sazby zůstaly nezměněny. Výpadek příjmů se odhaduje na zhruba 100 až 120 miliard korun ročně.
Ruku v ruce s tím došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, které navíc mělo zpětný účinek od 1. prosince 2019. Odhadovaný výpadek příjmů činí kolem 13 miliard korun ročně. A další oslabení příjmové strany rozpočtu přišlo v průběhu letošního roku, kdy pětikoaliční kabinet prosadil zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun a přechodné snížení spotřební daně u benzínu a nafty o 1,50 koruny na litr. Daň u benzínu byla od 1. října vrácena na původní úroveň, daňový pardon pro naftu však bude trvat nejméně do konce roku 2023.
Ruku v ruce s tím došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, které navíc mělo zpětný účinek od 1. prosince 2019. Odhadovaný výpadek příjmů činí kolem 13 miliard korun ročně. A další oslabení příjmové strany rozpočtu přišlo v průběhu letošního roku, kdy pětikoaliční kabinet prosadil zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun a přechodné snížení spotřební daně u benzínu a nafty o 1,50 koruny na litr. Daň u benzínu byla od 1. října vrácena na původní úroveň, daňový pardon pro naftu však bude trvat nejméně do konce roku 2023.
Přečtěte si recenzi vybraného forex brokera:
Vedle toho je ale třeba také zmínit několikeré zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace. Jinými slovy stát v minulých letech zvyšoval důchody více, než musel, což se nyní obrací proti jeho financím. Letošní vysoká míra inflace si totiž vyžádala už trojí zvýšení penzí podle zákona. V lednu, červnu a září, a další přijde opět v lednu příštího roku. Inflace tak sice na jedné straně pomáhá rozpočtu plnit příjmy nad rámec očekávání (hlavně díky vyššímu výběru DPH), na straně druhé zakládá nové nároky na výdaje v podobě mimořádných valorizací penzí.
Národní rozpočtová rada už několikrát varovala, že za současného parametrického nastavení příjmů a výdajů státního rozpočtu nejsou veřejné finance dlouhodobě udržitelné. „Stát je při své velikosti a rozsahu jím poskytovaných veřejných služeb ze stávajících příjmů neufinancovatelný,“ konstatoval její předseda Mojmír Hampl.
Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo financí, Wonderinterest Trading s.r.o
Je zjevné, že ještě tato vláda bude muset přijmout řadu nepopulárních opatření, která se dotknou jak výdajové, tak i příjmové strany veřejných financí. Bez zvýšení daňové zátěže a současného snížení výdajů se zkrátka neobejdeme. Stále však máme ten komfort, že si o svých rozpočtech ještě můžeme rozhodovat sami. Pokud nenastanou systémové změny, řecký scénář se ohlásí sám.
Roman Vykouřil, hlavní analytik Wonderinterest trading s. r. o.
