Podle rychlého hodnocení dopadu války na obchod a rozvoj, které provedla UNCTAD 16. března, se stav světové ekonomiky rychle zhoršuje. Jejich hodnocení dopadu ukrajinského konfliktu na obchod a rozvoj ověřuje rychle se zhoršující prognózu světové ekonomiky, kterou podporují rostoucí náklady na potraviny, pohonné hmoty a hnojiva. Situace se týká zejména afrických a nejméně rozvinutých zemí.[1]

Generální tajemnice UNCTAD Rebeca Grynspanová ve svém prohlášení[2] uvedla: „Válka na Ukrajině má obrovské náklady v podobě lidského utrpení a způsobuje otřesy ve světové ekonomice.“ „Všechny tyto otřesy ohrožují úspěchy dosažené při zotavování z pandemie COVID-19 a blokují cestu k udržitelnému rozvoji.“

V potravinářském průmyslu jsou Ukrajina a Rusko významnými účastníky. Připadá na ně 53 % celosvětového obchodu se slunečnicovým olejem[3] a semeny a 27 % celosvětového obchodu s pšenicí.

Toto rychle se měnící prostředí je zvláště znepokojivé pro rozvojové země. Více než třetina africké pšenice se dováží ze dvou konfliktních zemí, včetně mnoha nejchudších zemí světa. U 15 z nich je to více než 50 %.

Graf 1: Souvislost mezi prudkými nárůsty cen potravin a politickou nestabilitou (zdroj: unctad.org)

Korelace mezi prudkými nárůsty cen potravin a politickou nestabilitou lze ukázat v grafu 1.

Je zřejmé, že došlo k nárůstu během globální finanční krize, která v roce 2009 odezněla. K dalšímu nárůstu došlo během arabského jara (prosinec 2010 – prosinec 2012). V důsledku expanzivní fiskální a měnové politiky a spekulací Fedu došlo k prudkému nárůstu cen. Během krize COVID-19 byl nový nárůst cen způsoben fiskálními stimuly v některých zemích, ultra uvolněnou měnovou politikou, hromaděním zásob a omezením vývozu ze strany některých zemí.

Nejnovějším problémem je ruská invaze na Ukrajinu.

Všechny komerční trasy procházející přes Rusko a Ukrajinu se komplikují kvůli restriktivním kontrolám vzdušného prostoru, nejistotě dodavatelů a obavám o bezpečnost. Euroasijský pozemní most zahrnuje tyto dva státy jako klíčovou geografickou součást. V roce 2021 se po železnici přesunulo 1,5 milionu kontejnerů nákladu z Číny na západ do Evropy. Pokud tato čísla připočteme k poptávce po nákladní dopravě mezi Asií a Evropou, dostaneme se na již tak přeplněnou obchodní trasu s nárůstem o 5 až 8 %.

Vezmeme-li v úvahu současnou ruskou invazi na Ukrajinu a možnost, že ovlivní letošní úrodu, měli bychom očekávat, že nedostatek potravin bude trvat ještě nejméně rok. Kvůli obtížím s osevem by se zvýšila průměrná cena položek z jiných zdrojů a jako první budou postiženy národy s nedostatkem zemědělské produkce. [1]

Těžit z toho budou země jako Argentina, Turecko, Francie a Maďarsko, protože společně produkují 15 % slunečnicového oleje. Také společnosti jako Cargill, která je zodpovědná za 25 % veškerého vývozu obilí z USA a je jednou z největších potravinářských společností na světě.

Přehledovou zprávu připravil Jozo Perić, Hlavní analytik společnosti CapitalPanda

[1] Výhledová prohlášení jsou založena na předpokladech a současných očekáváních, která mohou být nepřesná, nebo vycházejí ze současného ekonomického prostředí, které se může změnit. Tato prohlášení nezaručují budoucí výkonnost. Zahrnují rizika a další nejistoty, které je obtížné předvídat. Výsledky se mohou podstatně lišit od výsledků vyjádřených nebo naznačených v jakýchkoli výhledových prohlášeních.

*Předchozí výkonnost není zárukou budoucích výsledků.

[1] UNCTAD: https://unctad.org/

[2] UNCTAD statement: https://unctad.org/news/statement-unctad-secretary-general-situation-ukraine

[3] Sunflower oil producers: https://www.nationmaster.com/nmx/ranking/sunflower-oil-production