Po nákupu kryptoměny máte dvě možnosti: nechat ji na účtu u směnárny nebo burzy, nebo si ji poslat do vlastní peněženky. Rozhoduje otázka, kdo drží soukromé klíče – kryptografický údaj, kterým se k mincím prokazuje vlastnictví. Kdo má klíče, ten kryptoměnu fakticky ovládá. U kryptoměn se proto často opakuje heslo „not your keys, not your coins“.
Na účtu u burzy nebo směnárny
Když necháte kryptoměnu na účtu, klíče drží firma a vy máte vůči ní pohledávku. Je to pohodlné: kryptoměnu můžete kdykoli prodat, zapomenuté heslo lze obnovit a nemusíte řešit techniku.
Regulovaný poskytovatel s licencí MiCA musí vaše kryptoměny držet odděleně od svého majetku, jeho věřitelé na ně při úpadku nemají nárok a za ztrátu způsobenou incidentem na jeho straně odpovídá (více v otázce Co je licence MiCA). Rizika ale zůstávají:
- firma může být napadena hackery nebo mít výpadek, během kterého nic neprodáte,
- může omezit služby nebo z trhu odejít – Gemini v roce 2026 zavřela účty evropských klientů a Binance po 1. 7. 2026 v EU omezila služby, protože nemá licenci MiCA,
- kryptoměny nekryje žádný garanční fond,
- účet vám může být dočasně zablokován, například při kontrole původu peněz.
Ve vlastní peněžence
Vlastní peněženka (self-custody) znamená, že klíče máte jen vy. Existují dva hlavní typy:
- Softwarová („horká“) peněženka – aplikace v telefonu nebo počítači. Je zdarma a pohodlná, ale klíče jsou na zařízení připojeném k internetu.
- Hardwarová („studená“) peněženka – malé zařízení, které klíče uchovává offline a transakce jen podepisuje. Stojí řádově jednotky tisíc korun, pro větší částky je to nejbezpečnější běžně dostupná varianta.
Při založení peněženka vygeneruje obnovovací frázi (seed), obvykle 12 nebo 24 slov. Kdo ji zná, ovládá vaše kryptoměny; když ji ztratíte i se zařízením, kryptoměny jsou pryč. Česká národní banka k tomu připomíná, že ztráta přístupových údajů může znamenat nevratnou ztrátu kryptoaktiv. Nikdo vám je nevrátí a žádná podpora vám nepomůže.
Kolik stojí přesun do peněženky
Za odeslání kryptoměny z burzy platíte vždy síťový poplatek (odměnu těžařům či validátorům), jehož výše kolísá podle vytížení sítě. Některé firmy si účtují i vlastní poplatek. Podle našich profilů k 24. 9. 2026:
- Coinmate umožňuje výběr bitcoinu přes Lightning Network bez poplatku,
- Revolut si k síťovému poplatku účtuje servisní poplatek 1 nebo 3 eura a odeslat lze jen bitcoin, ether a zhruba 30 dalších tokenů,
- Simplecoin posílá nakoupenou kryptoměnu rovnou na vaši adresu, takže peněženku potřebujete už při nákupu,
- Coinbase účtuje odhad síťového poplatku.
U malých nákupů může poslání do peněženky stát víc než samotný nákup – vyplatí se proto posílat najednou větší částku. Podrobnosti o nákladech najdete v otázce Jaké poplatky platím při nákupu kryptoměn.
Praktické rozdělení
- Na burze nechte jen to, s čím aktivně obchodujete nebo co brzy prodáte.
- Dlouhodobé úspory přesuňte do vlastní peněženky, u větších částek do hardwarové.
- Před prvním velkým převodem pošlete zkušební malou částku a ověřte, že dorazila.
- Kontrolujte adresu i síť – kryptoměna poslaná na špatnou adresu nebo po špatné síti se obvykle nedá vrátit.
- Obnovovací frázi zapište na papír (nebo kov) a uložte offline. Nikdy ji nefoťte, neukládejte do cloudu a nikomu ji nediktujte – žádná seriózní firma ji po vás nechce.
A co CFD u brokera?
Pokud obchodujete kryptoměny přes CFD u forex brokera, žádné coiny nevlastníte a do peněženky nemáte co poslat – na účtu máte jen peníze. Rozdíl vysvětlujeme v otázce Kryptoměnová směnárna, nebo broker s krypto CFD. Přehled směnáren, u kterých kryptoměny skutečně koupíte, je v seznamu kryptoměnových směnáren a burz.
