Index S & P 500 se v současnosti obchoduje téměř o 800 bodů, nebo o neuvěřitelných 30 % nad minimálními hodnotami z 23. března. Existují rozdíly v názorech, zda jde o nový býčí trh, nebo pouze o krátkodobý růst před masivním propadem podporovaný biliony. Pokud jde o likviditu a fiskální stimuly centrální banky, nikdy nebyla vyšší.

Zatímco investoři se drží „naděje“, že Fed má vše pod kontrolou, existuje více než přiměřená šance, že to tak není.

Reakce Fedu na koronavirus může způsobit Američanům vážné dlouhodobé problémy. Celkový deficit USA v dubnu dosáhl rekordních 738 miliard dolarů a kumulativní deficit za sedm měsíců letošního roku stoupl na 1,5 bilionu dolarů, což je přibližně o 180 % více než ve srovnatelném období před rokem. Nárůst bilance Fedu je na dobré cestě ke konci roku dosáhnout 12 bilionů dolarů, což byly úrovně, které byly před pár měsíci považovány za neuvěřitelné.

CEO společnosti Social Capital se vyjádřil, že konečným výsledkem tohoto trendu může být „deflační supercyklus“, když se zneužívání Fedu vracejí k strašení americké ekonomiky a dolaru. Bývalá výkonná ředitelka Facebooku vysvětluje, že rozdělením peněz masivním korporacím, které minulých 10 let půjčovaly peníze na odkup akcií, přičemž pracovníkům vyplácejí více peněz na dávky v nezaměstnanosti, jako by vydělali na mzdách, vytváří zvrácený systém pobídek a vytvořit stejnou hospodářskou dynamiku, jaká se odehrála v Japonsku v 90. letech.

Při záplavě levných peněz budou finančně šokovaní spotřebitelé více šetřit, čímž zabrání spotřebitelské ekonomice vytvářet burácející růst potřebný na kompenzaci krize, zatímco ceny budou klesat, úspory růst (přesto, že sazby zůstanou mimořádně nízké nebo záporné) a produktivita klesat, zatímco zaměstnanost se nikdy nezotaví. Tento scénář by mohlo následovat USA po Japonsku.

Základní kauzalita mezi finančními trhy a ekonomikou je, že finanční trhy reflektují současnou ekonomiku. No, díky americké politice, oživení na akciových trzích neudělalo téměř nic, aby vložilo jídlo na talíře lidem, co je možné pozorovat i na 150% nárůstu lidí před Food bankami v Americe v dubnu oproti březnu.

Od roku 1947 se zisk na akcii zvýšil na 6,21 % ročně, zatímco hospodářství vzrostlo o 6,47 % ročně. Tento úzký vztah mezi mírami růstu by měl být logický, zejména s ohledem na 70% podíl spotřebitelských výdajů v HDP rovnici v USA.

Spotřebitelské výdaje a HDP jsou úzce korelovány, jak je možné vidět i na grafu zachycující vývoj těchto dvou proměnných od ledna 1993 do současnosti. Není divu, že pokud spotřebitelské výdaje z důvodu současné více než 20 % míry nezaměstnanosti poklesnou, čímž ekonomický růst klesá.

I když se současné ceny akcií mohou odchylovat od okamžité činnosti, nakonec dojde k zvrácení skutečného hospodářského růstu. Je to tak proto, že podnikové zisky jsou funkcí spotřebních výdajů, podnikových investic, dovozu a vývozu. V roce 2000 a opět v roce 2008, kdy se růst zpomalil, se zisk společností snížil o 54 %, resp. 88 %. V krátkodobém horizontu se akciový trh často odděluje od základní hospodářské činnosti, protože psychologie investorů přichází k přesvědčení „tento čas je jiný“.

Na akciových trzích existuje jen jedna pravda: „Akciový trh NENÍ ekonomikou. Ekonomika je však odrazem toho, co podporuje ceny aktiv – podnikové zisky. „Lance Roberts.

ProfitLevel